Pocházím z rodiny, kde se snoubí akademická i technická tradice — moje maminka, PhDr. Emílie Demlová, Ph.D., je bohemistka, a otec inženýr. Od narození žiji se sluchovým postižením způsobeným genetickou vadou, která se projevuje praktickou hluchotou. Od roku 1979 jsem používala krabičková sluchátka, od roku 1986 až do roku 2023 analogová sluchadla. Od roku 2024 jsem nově uživatelkou oboustranných kochleárních implantátů.
Během studia na vysoké škole v Ostravě jsem se věnovala kuželkám — tehdy ještě neexistoval sportovní bowling, který u nás vznikl až v roce 1998 v rámci České kuželkářské asociace, jejíž jsem byla členkou. Bowlingu se aktivně věnuji od roku 1999, bez přestávky. Neopustila jsem ho ani během dvou těhotenství a mateřské. Od roku 2003 jsem registrována v České bowlingové asociaci (ČBA).
Na první pohled si možná nikdo nevšimne, že žiji s určitým „omezením“. Ale jak sama říkám — ve srovnání se zdravými hráči představuje hluchota při hře obrovskou bariéru. Přesto jsem se nikdy nevzdala a dál hraji s vášní, odhodláním a respektem ke sportu i sobě samé.
V minulosti jsem trénovala v kuželně Sareza v Porubě a v TJ Unie Hlubina v centru Ostravy. Závodně jsem působila v extralize žen, okresním i městském přeboru za kluby TJ Unie Hlubina Ostrava, TJ VOKD Poruba a v rámci sportu neslyšících za SK ČUN Ostrava (od roku 1996), SCN Ostrava, a také na hostování v klubech SKN Brno a SKN Valašské Meziříčí. Zúčastnila jsem se mezinárodních evropských turnajů neslyšících, kde jsem v roce 2002 v Olomouci získala stříbrný pohár v disciplíně jednotlivců žen. Kuželkám jsem se přestala aktivně věnovat až po narození prvního dítěte v roce 2007. Po dlouhých jedenácti letech jsem se ke sportu vrátila, byť jen na krátkou dobu. V roce 2018 jsem se poprvé zúčastnila Mistrovství Evropy neslyšících v Rakousku, kde jsem vybojovala pět medailí — jednu stříbrnou (v disciplíně Tandem s kolegyní Findejsovou, tehdejší českou jedničkou) a čtyři bronzové (v týmové soutěži, soutěži národů, kombinaci a jednotlivcích žen).
Od roku 1999 trénuji bowling v různých centrech — začínala jsem v centru Nagano u vítkovické haly, od roku 2001 v Planet Bowling v Ostravě–Mariánských Horách, od roku 2003 v centru Sky v Ostravě–Martinově, od roku 2018 v Bowlandu v Olomouci a od roku 2023 v centru Jadran ve Frýdku-Místku. V rámci České bowlingové asociace (ČBA) jsem hrála za klub SCN Ostrava (do roku 2006), Bowland Olomouc (2008–2018), SK Skivelo Olomouc (2018-2022) a od roku 2023 bez oddílové příslušnosti. Za 26 let aktivního působení v bowlingu jsem dosáhla řady sportovních úspěchů. Dvakrát jsem reprezentovala na Mistrovství Evropy neslyšících a zúčastnila se i dvou světových šampionátů. Mezi mé největší úspěchy patří: dvojnásobná účast ve finále Master mezi 16 nejlepšími ženami, dvě třetí místa v pětičlenném družstvu žen na ME ve Švýcarsku (2006 – Master 5. místo) a po mateřské pauze v Rakousku (2014 – Master 8. místo) a bronzová medaile na Deaflympijských hrách 2017 v Turecku v disciplíně TOP 24 žen — historicky první medaile pro Českou republiku v bowlingu.
Pracuji v soukromé firmě jako kreativní specialistka, kde se věnuji návrhům, vizuální komunikaci a počítačové grafice. Kreativita je pro mě nejen profesí, ale i životním stylem. Kromě své práce a dlouholeté bowlingové kariéry se aktivně věnuji volnočasovým aktivitám s dětmi — od lyžování, plavání a turistiky, až po technické kroužky zaměřené na kybernetiku, kde pracujeme s LEGO stavebnicemi, Arduinem a rozvíjíme dětskou představivost i technické dovednosti. Spojuji hravost, pohyb a technologii do smysluplných zážitků, které dětem otevírají nové světy. Stejně jako ve sportu, i tady věřím v sílu vytrvalosti, radosti z objevování a respektu k individuálnímu tempu každého dítěte.
2006 - Objev roku - ženy
2014 - Kolektiv roku - (Bowlingový reprezentační tým žen)
2017 - 6. místo nejlepší handicapovaný sportovec ČR